Nenazvana

Vyhlídka na výkend nic moc. Ozve se Kary že pojede v sobotu do Rtyně kde se má setkat s nějakými kámoši harleyáři a jestli tedy někdo nepojede. Řekl jsem si: " kecá ", jediní kámoši které má jsme my a tak aby nejel sám slibuji, že tedy pojedu. Protože i Božka je už nadržená na svou novou motku a chce konečně otestovat své nové drahé oblečení, slibuje, že pojede taky. Nové oblečení si musela pořídit, protože dík NEKOUŘENÍ naběhlo pár kil a do starého se už nevejde. Neprozřetelně prodala staré Fichťovi a protože začala s dietou, bude jej možná od Fichti kupovat zpátky. Já taky něco nabral a protože jsem si kupoval oblečení volné, tak se do něj zatím ještě vejdu a tudíž mi Božka žádné nové nechce koupit.
Jsme dohodnutý, že Kary dorazí do Tanvaldu v 9 hod. ráno. V 7 hod. vstávám, podívám se z okna a všude bílo (ne sníh, ale jinovatka). Kouknu na teploměr a tam -3 st. Vzhledem k tomu, že ale vysvítalo slunce se dalo předpokládat přes den teplo. Božka to hned vzdala, protože je-li méně jak 15 st. tak nevyjíždí. Krátce před 9 hod. dorazí Kary, zmrzlej jak sobolí hovno. Je to u něj tradice. Prvořadá je paráda. Přeci nesedne na Harleye v nějaký "korduře", takže pěkně oháknutej v kůži, pod kterou nic nemá. Ačkoliv už kolikrát jsem mu říkal, že jako starej dědek by měl už na sebe dbát a pořádně se oblíkat, je to jako házet hrách na zeď. Prohlásí, že převlíkat si někde spodky (protože bude za chvíli vedro), je složitý a že tu chvilku to vydrží. Kašlu tedy na něj a že vyrazíme, aby jsme to stihli. S Božkou jsme domluveni, že až se oteplí, tak nám vyrazí někam naproti. V 9 hod. vyrážíme a v 11 má být odjezd ze Rtyně. Je to akorát, dvě hodinky jsme vždy potřebovali na to dojet do Úpice. V 10.15 již sedíme na pumpě ve Rtyni, dáváme kafe a jsme tam skoro první. Kary leje teplý kafe místo do hlavy, do kalhot. I když už svítilo sluníčko, byla stále zima. Neuvědomil jsem si, že už nekouříme a proto jsme dorazili do Rtyně o hodinu dřív, poněvadž nikde nestavíme. Z hospody na pumpě sledujeme přijíždějící morkáře, vidíme Jardu, pak Tridace a další Úpičáky. Chci se jít přivítat po zimě, ale Kary mi to zakázal. A´t přijdou oni sem, mě je ještě zima prohlásil. Jediný kdo si nás přes sklo, po kterém jsem lez a bouchal do něj, všiml byl Tridac. Dorazil tedy dovnitř a tak jsme mohli hodit řeč. Pochválíme jeho nové boty, hodíme řeč a po chvilce konečně můžu pozdravit i ostatní Úpičáky, Kary rozmrzl. Většině se na spanilou jízdu nechce, ale přišli se podívat a pokecat alespoň na pumpu. V loni jsem tu nebyl ani na jaře, ani na podzim a oproti minulým létům bylo motorek méně. Stejně jich ale bylo dost na kilometr dlouhou kolonu. V loni jsme snad ani žádnou spanilou jízdu nejeli, pokud si vzpomínám. Přesně v 11 hod. se vyráží do Jílovic různejma oklikama. Najelo se přes 50 km. Božka se zatím neozvala a při tom bylo relativně docela teplo. Kolem 12.30 jsme v Jílovicích. Zaparkujeme a letíme do klubu chytnout dobrý místo. Kary, že prý jde se podívat na kámoše, kteří sedí vedle, ale byl určitě na WC protože za chvilku byl zpátky, nebo ho od stolu vyhodili, takže jsem mu byl dobrej. Já ty kámoše vůbec neviděl, takže platí to, co jsem psal na začátku, žádní tam určitě nebyli. Tak jsem vzal Karyho ke svým kámošům z Úpice aby jsme mohli alespoň s někým pokecat. Mezitím dáváme česnečku, pak gulášek a kávu. Konečně se ozvala Božka, že vyráží a kam má tedy jet. Dohodli jsme, že se setkáme v Milovicích na motorestu. Měli jsme to blíž, tak dáváme Božce náskok a chvíli ještě posedíme. Přisedl si k nám i Medvěd a žádný připomínky k nášivkám nebyly - dokonce si pamatoval, že jsem v loni nebyl ! Po nějaké chvilce zaplatíme a vyrážíme za Božkou do Milovic. Přijeli jsme první a já usoudil, že každou chvilku se musí objevit a tak na ni počkáme venku. Během pár minut doráží. Vypráví, že přímo před ní se u Jičína odehrála bouračka, že se jí dobře nejelo protože fučel vítr (což byla pravda), ale nakonec, že je to dobrý. Jdeme do motorestu na kafe, já protože už 2 hod. neměl v hubě dávám lehký smažený sýr, kofolu a kafe, Božka něco dietního a Kary protože měl žízeň, tak dal polívku. Posedíme, pokecáme a pak to mastíme k domovu. Vzali jsme to zadem přes Železnici, Lomnici a Semily do Jablonce. Tam se loučíme s Karym a v 18.00 jsme doma.
Řekl bych, že to byl dobrej vejlet, počasí solidní, motorky šlapali a hlavně nenudili jsme se.

Takže první letošní větší akce je za námi a těšíme se na další.