Chomutov VFR 17.- 19.6.2011
Foto
Video
ZPĚT
 
A je to tady. Pavel VFR a Maruš se v loni nepoučili a pozvali nás letos znovu k sobě na víkend. Z důchodu si zase něco nastřádali a místo aby jeli na dovolenou do karibiku, pozvali na víkend MKT a to se cení !!! Účast byla hojná neboť se roztroubilo, že opět bude všechno zadarmo. Odjezd od AŠ byl ve 14.00 hod. Dorazil i Kuky na Simsonu jestli by nemohl jet taky, ale nejede mu to pořádně, tak ho Fichťa nechtěl vzít, protože se mu nechtělo na něj pořád někde čekat. Ujasnili jsme si kudy pojedeme a skoro na čas vyrážíme. S VFR jsme domluvený, že nám přijede naproti do Mostu. První zastávka po 45 km za Libercem na pumpě. Vyslechl jsem si kecy, že takhle tam dojedem o půlnoci, že to jsme mohli klidně kouřit když stejně pořád zastavujem atd. Přešel jsem to s nadhledem a když už teda stojíme kupujem nějaký nanuky a kuřáci zatím čudí jednu za druhou (ty nekecali, byli rádi, že jsem zastavil). Holky si umínili, že za hodinu budeme někde stavět na močení - takže byla v plánu nepřetržitá hodinová jízda a kuřáci narvali do huby hned dvě cíga najednou, aby si vytvořili rezervu na hodinový absťák. Další zastávka Děčín. Holky jdou močit a já volám VFR  v kolik asi a kde se v Mostě setkáme. Tady jsme se zdrželi pouze chvilku. Domluvili jsme se, že to vezmeme podél vody na Ústí, místo přímo na Teplice. Chtěl jsem ostatním ukázat, kde je v Děčíně DESTA a tak jsem to tam k nelibosti ostatních vzal.  Nakonec jsme se vymotali a frčeli na Ústí.
Pak už jsem to po cestě nikde nezkazil a v pohodě dojíždíme v Mostě na pumpu, kde jsme se měli setkat s VFR. Ten nikde. Chvíli čekáme a pak volám. Kde jsi ? Vy už jste tam !?! Neuvědomil si, že už nekouříme a tak jsme teď všude brzo. Domluvili jsme tedy jiné místo setkání a za chvíli vyrážíme. Na VFR jsme narazili kousek u Jirkova. Převzal velení a razíme už bez zastávky na místo. Oproti loňsku bylo vše lépe naplánováno, neboť když jsme vjížděli na zahradu, tak VFR vnučka stála připravená s čerstvě nařezanými prkýnky pod stojánky motorek a Maruš něco nosila na stůl, takže jsme nemuseli na nic čekat. Ani jsem nesundaval helmu a letím ke stolu, co že máme připraveno k jídlu. Držkovka a teplá ! Odklopím hledí, nandám si a už jí do sebe házím. Vysloužil jsem si od ostatních, hlavně od Božky jak jsem nenažranej, že je slušnost se nejdřív přivítat s hostiteli apod. Věděl jsem, že na to bude času dost a nechtělo se mi čekat frontu a dlouze se vítat, protože by se mohl dostat ke stolu někdo dřív a taky by to mohlo vychladnout a studená držkovka není dobrá. Než se všichni přivítali, byl jsem nažranej a měl daleko víc času se láskyplně s Maruš přivítat. Když se ostatní nadlábli držkovky, začalo se nosit na stůl další jídlo. Dva druhy buchet, teplá sekaná, křupky, tyčinky, brambůrky, kafe, víno a já nevím co všechno, za chvíli si nebylo možné postavit na stůl pivo, prostě taková standartní večeře.
Tentokráte se VFR polepšil a sehnal točené pivo ! Když jsme se nadlábli a pohovořili, šlo se stavět (myšleno tím stany !). Protože jsem vedoucí a taky nejstarší byl jsem ušetřen stavění stanu, protože jsem se včas nacpal do již postaveného, který byl určen Skicákovi, protože ten jedinej si stan s sebou nevez. Tak se tedy začalo řešit, kam se Skicákem. Návrh, že by spal s VFR a Maruš v jejich posteli Skicák odmítl (srab), tak se ho ujal Ruda, že může spát s ním v jeho 4 lůžkovém stanu. (rozměry rudova stanu 1.5 x 1,5m). Takže spaní bylo vyřešeno, ostatní si postavili svoje vlastní stany a pak už byla volná zábava. Pilo se, hodovalo a dokud neumřeli, hodují dodnes. Vyřešilo se, kam se zítra vyrazí. Plán byl: Křivoklát, poté se podívat do muzea JAWY na Křivoklátu a na zpáteční cestě se zastavit v Lužné u Rakovníka podívat se na mašinky. V kolik ráno vyjedem se neplánovalo, protože jsme museli počkat, až v sobotu dorazí Maxi, Boleslav a Lucka. Pak přišla SMS od Maxiho, že nepřijede, protože mu do toho něco přišlo. Pak pro jistotu volám Boleslava, který přísahal, že s Luckou přijedou, ale až navečír ! To byla klika, protože by jsme se v sobotu nikam nepodívali. Takže bylo rozhodnuto, že až se vyspíme, tak vyrazíme. Pozn. (ono bylo možná lepší, že Maxi nepřijel, protože si VFRovi pořídili nového psíka, který se jmenuje také Maxi. Představa, že volám na psa a přiběhne motorkář Maxi je hrozná. Protože se jednalo o štěně, tak si chtělo stále hrát a my ho odháněli, motorkář by se mohl naštvat a nakonec kdyby slyšel Maxi fuj ! Maxi pusť to, Maxi aport, tak to by motorkář určitě neunes a poslal by nás někam...) Kolem půlnoci se to začalo trousit do hajan a tak se poklidilo a šli jsme všichni.
Ráno kolem 6.30 vstanu, že si dojdu s pískem a znova zalehnu ale vid
ěl jsem Monču jak sedí na lavici a tupě někam zírá. Tak jdu k ní se zeptat proč nechrápe a když procházím kolem stanů, tak je mi to jasné. Bouřka je lehký odvar toho, co jsem slyšel (a to tam nebyl TRIDAC ! na kterýho nikdo nemá). Bylo zbytečné se ptát, proč nespí, ale nedalo mi to a zeptal jsem se. Jako vždy nemohu zde doslovně napsat co jsem dostal za odpověď. Volně přeloženo asi toto: "Nedalo se spát Pavlíku, všichni si tak chrupkali, jako skřivánci, tak tu sedím jako pí... (pardon) tiše a naslouchám libým zvukům a rozpoznávám kdo to je. Rozhodl jsem se, že budu s ní držet basu a už nezalehnu. Jdu na záchod a o něco jsem zakopl. Skicák leží v garáži na zemi ve spacáku, nevzbudil se, ale jak jsem o něj zavadil, tak jsem vypnul Monče stereo. Říkám Monče: udělej mi zatím kafe ! udělej si ho sám... ale pak nakonec alespoň postavila vodu. Pak se to postupně začalo probouzet, Maruš přinesla bezvadnou KULAJDU s houbama a vajíčkem, samozřejmě buchty, sekanou.... prostě snídani. Skicák se taky vzbudil když ucítil polívku a tak říkáme co je? Ruda tě vyhodil ze stanu ? Nebo taky chrápal ? Houby ! Ruda si pořád s někým povídal a když jsem si všechno vyslech, musel jsem se jít taky trochu vyspat. ! Lehnul jsem si na lavici a když mě Maxi (myšleno psík) třikrát přejel jazykem po hubě, musel jsem do garáže a zaryglovat psí průchod. Takže noc proběhla podle plánu.
Připravujeme se na odjezd. Maruš nemůžeme dostat na motorku a tak se rozhodlo, že na motku půjde vnučka. Její tatínek, který ji vozil v loni je bordelář, klekla mu baterka zrovna když m
ěl s námi jet! Určitě to udělal schválně. Takže vnučka pojede s dědou, Maruš se synem a kamarádem pojedou za námi autem jako doprovod. Myslím, že kolem 9té jsme vyrazili. Bez problémů dojedeme na Křivoklát a zaparkujeme na horním parkovišti. Auto se hodilo, protože se tam naházeli všechny helmy a ostatní věci, který by jsme museli tahat s sebou. Vyrážíme na hrad. Vstupné za kompletní prohlídku činí 190 Kč za osobu. S brekem zaplatíme a čekáme, až se nás někdo ujme. Mezitím jsme si prohlédli první nádvoří (nic moc) a za chvíli se nás ujal průvodce a šel nám to ukázat. Prohlídka měla trvat 100 min. a asi tak nějak to trvalo. Moc nadšený jsme nebyli, nic moc tam není a konstatovalo se, že loňský hrad Loket je o moc lepší. Po prohlídce jsme se zeptali kam na oběd a seběhli jsme dolů do vsi do doporučené restaurace. Výběr jídel kvalitní, obsluha dobrá a velice rychlá. Po obědě zmrzka a šlo se pěšky cca. 50 m do muzea Jawy. Vstupné myslím 60 kč. Teď nás čekal horský výstup zpět na parkoviště pro motorky. Někteří vyrazili a někteří se nechali zlákat mladým přítelem, který navrhl, že doběhne pro auto a přijede pro nás. To jsem přeci nemohl odmítnout !!! Zase jsem si vyslech něco o líných herkách, ale co, hlavně že jsem nemusel šlapat pěšky. Někde kolem 14té hod. dorážíme do Lužné, zaparkujeme u nádraží a jdem se podívat na historické mašinky a ostatní vybavení ČD. Pavel VFR někam zavolal, přiběhla jedna paní, otevřela bránu, šup a byli jsme tam bez placení. Vstupné bylo myslím 60 Kč. Bylo to zde určitě zajímavější, než na Křivoklátě. Historické mašiny jak motorové, tak parní, staré dřevěné vozy, staré vybavení nádraží a zabezpečovací techniky, modely vláčků a spousta dalších zajímavých věcí.
Okolo 17té dorážíme domů, očekáváme, že nás bude vítat Boleslav s Luckou, ale oni nikde. Beru telefon a volám. Kde jste ? Na country kousek odtud ! pouští mi do telefonu rachot muziky. Za chvíli přijedem... Zatím co my vybalujeme a Maruš chystá večeři, tak dorazili. Po večeři si staví každý svůj stan přímo doprostřed ostatních stanů, mezi chrapouny. Je jasný, že pokud se večer tak "nezkouří", že hned usnou, tak dopadnou jako Monča. Večer opět volná zábava až postupně všichni začali odpadávat. Asi kolem 10té ráno vstanu, všichni maj skoro zabaleno a počasí nevěští nic dobrého. Dám pozdní snídani, něco mi ještě nechali a jdu pomoct Božce balit. Když mají všichni zabaleno, nastává srdceryvné loučení s domácími a Pavel VFR se rozhodl, že nás doprovodí do Chomutova a tam nám řekne, kudy tudy do Bavorova. V Chomutově natankujeme a vyrážíme kolem poledne směr Most - Litoměřice. Počasí bylo příjemné na pohled a nakonec i na jízdu, protože asi pršelo všude, jen ne tam kde jsme jeli. Pozorovat nebe kolem nás bylo úžasné a šťastně dorážíme do Litoměřic na náměstí. Tady jsme rozhodli, že na oběd se stavíme v Kravařích, ve vyhlášené hospodě. Ještě nikdy se nám nepodařilo se tam dostat, protože bylo vždy plno. Tentokráte to ale vyšlo, protože jsme mimo jiné přijeli po obědech asi kolem 14.30. Polívka už nebyla, ale vše ostatní ano. Fichťa na rozdíl od loňska měl blažený úsměv, protože měli svíčkovou za pár babek a tak si dal s osmi knedlíky. Z Kravař to bereme na Č. Lípu a do pekelnejch: pořád jsme v suchu. V pekelnejch nikdo nebyl a tak za chvíli to hasíme směr Č. Dub - Hodkovice. V Č. Dubu poslední tankování a protože to vypadalo, že tentokráte děšti už neujdem, rozloučili jsme se už tady a že každý si bude upalovat domů po svým. A taky jo v Hodkovicích průtrž mračen. Božka za to na dálnici vzala, všechny předjela a já měl co dělat, abych jí stačil. Cítil jsem jak kůže začíná propouštět, ale nebylo to nepříjemný, neboť bylo teplo. Dojeli jsme v pořádku a jen trochu promočený a ostatní dopadli podobně kromě Míry, který se prý tomu vyhnul.

Co říct na záv
ěr: V každém případě poděkování rodině VFRových za skvělé zázemí. Neslyšel jsem křivého slova o tomto výletu, kromě Konise, (stálo to za prd, příště s váma nikam už nepojedu a spálím tričko), klasika. Najeli jsme nějakých 670 Km něco jsme viděli a zažili, takže klasický výlet.

Další fotky naleznete ZDE a ZDE