Nenazvana

V 8.30 sraz v autoškole. Den před tím jsem naložil v 16 hod. Konise na tandem a vyrazili jsme do Č. Lípy pro motorku, aby měla Monča s čím jet. Když jsme tam dojeli, vyslechl jsem si zas nějaký kecy o vibrátoru a šli jsme za prodejcem. Motka se moc nezdála, tak že zajedem pro jinou do Kačic. Tam jsme přijeli někde v 9 večer, motorku Konis stejně nekoupil a tak jsme nalítali skoro 400 Km. Přijeli jsme kolem 11.30 v noci a ráno nás čekala vyjížďka. Dorazili Konis s Mončou, která si půjčila svojí bývalou motku, Fichťa s Verčou, Kuky, Varan s kamarádem, Kary já a Božka tzn. 10 ks. V Brodě jsme nabrali Míru s Květou a zbývalo vyzvednout v Mnichově Hradišti Maxiho a nakonec v Boleslavi Boleslava se Saharou takže nás nakonec bylo 15 ks. Teprve v Boleslavi na pumpě, když jsme byli komplet jsme řešili kam pojedem. Kačice odpadli, protože tam jsme byli včera, tak se rozhodlo, že doprovodíme Karyho do Poděbrad a hlavně odtamtud rychle vypadnem, než se úplně ucpou.

Dali jsme řeč, protože s některými jsme se viděli letos poprvé, nezbytný kafe z automatu a pár fotek. Kolem nás lítala po dálnici motorka za motorkou a Kary komentuje: to jsou Liberečáci, tohle byli Českolipáci, tohle jsou "já už ani nevím co"... Bylo jasný, že Karyho neukecáme aby jsme se na Poděbrady vyprdli a tak bylo rozhodnuto. Pověřil jsem svého zástupce aby udělal společné foto na samospoušť, protože já prd vidím a navíc to taky neumím a po chvíli nasedáme na oře a vyrážíme směr Nymburk. U Nymburka jedna přestávka a ještě jednou se snažím ukecat ostatní, že do Poděbrad ne, bohužel nepovedlo se ba naopak někteří členové se začali přidávat ke Karymu, a že se tam chtějí podívat. Ani nevím kolik bylo když jsme tam přijeli. Hlavní proud z Prahy zatím nedorazil, takže hned na kraji náměstí zaparkujem a někteří jdou omrknout stroje, kterých tam už teď bylo HAFO ! S Božkou jsme začali hledat kamarády z Úpice, o kterých jsme věděli, že se mají taky dostavit, ale bohužel nikoho jsme nenašli. Usoudili jsme, že jsou asi ještě na cestě a protože jsme tam nechtěli zůstat, tak se bohužel nesetkáme. Kuky potřeboval navštívit někde u Holic nějakou mladou buchtu a tak jsme vyrazili s ním. Šlo nám hlavně o to se projet, je jedno kam a taky byl čas k obědu. Vyrazili jsme tedy za Kukym směr Pardubice a po pár km jsme zastavili u motorestu. Moc místa venku nebylo, ale nakonec jsme se vešli. Protože byl s náma Fichťa, bylo nutný, aby měli hotovky, jinak by měl zkaženej vejlet a my taky protože už víme jak je protivnej, když nedostane řádně nažrat. Hotovky měli a ceny velmi dobré.

Řekl bych, že jsme si docela pošmákli za rozumnej peníz. Je vidět i na fotce vlevo blažený úsměv Fichti, jak se mu výlet líbí a jídlo přesně podle jeho gusta. Byli jsme rádi, že minimálně do večeře, budeme mít od něj pokoj. Mezi tím Kuky začal taktně naznačovat, že by jsme s ním neměli jezdit, aby se nás ta dotyčná nelekla a tak jsme si řekli, kluk je ještě mladej, chce si užít, tak mu nebudeme dělat "křeny" P.S. (Hanko nečti to ! běž něco uvařit - říkal jsem ti, že máš jezdit s náma, Kuky je pak jak utrženej !)) Slíbil, že si to tam rychle odbyde a že nás pak dojede. Začalo se tedy řešit kam teď. Míra s Květou prohlásili, že když se Fichťa nažral, tak oni že chtějí do cukrárny, protože zájezd bez zákusků není možný. Takže ještě v hospodě řešíme do který cukrárny. Nechali jsme tedy Kukyho odjet a rozhodlo se, že zajedeme do Sobotky, do naší tradiční, krásné, střediskové cukrárny. Nevěděl jsem kde jsme a zástupce taky ne, tak jsme pověřili Míru ať nás do Sobotky dovede, neboť on jediný věděl přesně kde jsme a kudy by se mělo jet. Někde po 13 té vyrážíme. Dojeli jsme do Chlumce, projíždíme křižovatky a když jedeme počtvrté kolem Bikerscrownu, tak říkám něco je špatně ! Faktem je, že jsme k němu dojeli pokaždé z jiné strany. Řekl jsem si, že zastavím a půjdu si zatím něco koupit a ostatní mě pak vyzvednou až pojedou znovu kolem. Na popáté se Míra nějak chytil a z nákupu nic nebylo.

Podařilo se nám chytit směr Jičín, kocháme se vjedem do nějakýho lesa a ještě k tomu otevřenou bránou. A jé teď na nás vylítne soukromník a máme po motorkách. Před náma přebíhají silnici srnky a to je zle ! Myslivci tu určitě mají hon. Pak kde se vzal tu se vzal na Boleslava se zprava řítil kanec !!! Nedělám si prdel, ať se propadnu do západního německa jestli to není pravda. Jel jsem poslední právě za Boleslavem, takže jsem to měl přímo před očima. Boleslav přidal a já zpomalil. Kanec přeběhl silnici mezi námi jako by si byl vědom, že má přednost z prava. Komu z vás se poštěstí dát přednost kanci ?!? Projeli jsme tento úsek bez další pohromy, jestli byl hon, nebo nebyl nevím a v poklidu dorážíme do Nového Bydžova. Zastavíme na náměstí omrknem situaci, jestli se DS podařilo vyhnat cigány a zjistili jsme, že ne. Proto se moc dlouho nezdržujeme a bez problémů dojíždíme do Sobotky. Vlastně houby !!!! Kousek před Sobotkou jedu poslední v tom vidím, jak Monča zajíždí ke kraji a zastavuje. Ostatní mazali dál a teď jsem nevěděl ? Mám zastavit, stalo se jí něco, nebo se jde jen vy....to víte co ? Nedalo mi to, tak jsem zastavil, že se půjdu taky vy...to ale Monče to zdechlo. Zachvilku se přiřítil Konis a ještě někdo, protože když asi viděl, že jsme zastavili sami s Mončou u lesa tak to by mohlo smrdět. No nic, žádná závada, došel jí benzín, podotýkám, že tohle by se mi nikdy nemohlo stát, stejně jak machrovala na mě se stojánkem, tak jsem jí to teď vrátil. Pak už jsme v pohodě dojeli do cukrárny.

Tradičně několik zákusků, káva, zmrzliny, někdo sedí vevnitř, někdo venku až se nakonec slezem venku všichni. Míra v cukrárně rozbořil dětský koutek až na něj musela vlítnout prodavačka, jinak vcelku nic zajímavého. Protože byly asi 4 hodiny, tak se nám nechtělo jet přímo domů a loučit se s přespolními, tak jsme se rozhodli dojet všichni komplet do Turnova, aby si mohla Monča natankovat a tam se rozloučíme. Protáhli jsme přespolní pod Kostí a dojeli na pumpu do Turnova. Maxi povídá: kudy odsud domů? tak mu to vysvětluji, podjedeš dálnici, pak na ní najedeš směr Praha, pak hned sjedeš směr Liberec a dostaneš se do Hodkovic a tam už to znáš. Pamatuješ si to? joo, tak mi to zopakuj ! podjedu dálnici, najedu na ní a jedu směr Praha. To bylo všechno, o odbočce na Liberec ani slovo. Pro případ, že dojede až do Prahy, vysvětluji cetu do Č. Lípy z Černého mostu v Praze. Nakonec jsme všichni usoudili, že pojedme do těch Hodkovic s ním. Chcem se loučit s Boleslavem a Saharou a oni ne. Jedeme s vámi až domů do Tanvaldu. Doma nás nikdo nečeká a tak máme čas. Nejdřív jsem se lekl, protože představa, že zůstanou do neděle byla hrozná, ale slíbili, že určitě pojedou domů dneska. Dojeli jsme do Hodkovic, Maxík veselej ! Jooo tady už to znám ogaři ! tak se loučíme a jedem do Tanvaldu včetně Boleslava a Sahary.

Doma Božka udělala kafe a kde se vzal, tu se vzal Kuky. Vysmátej vysomroval kafe, z jeho kufru na motorce bylo cejtit domácí uzené a když jsme chtěli vzorek tak ujel, že strašně pospíchá. Rozebrali jsme zájezd, Božka vytáhla flašku vína pro nás a neřidiče a oznámili jsme všem, že jsme přestali kouřit a že se to musí zapít. Moc nám nikdo nevěří, ale stejně nám všichni přáli ať vydržíme. Jen Konis zas rejpal, oni to nevydržej, kouřej potajmu, koupíme jim cigára apod. Uvidíme, neměli jsme v hubě už dva dny a to je u nás co říct.
Najelo se cca. 270 km, počasí paráda, parta nic moc, zážitky normální, bloudění: ano, zákusky: ano, kafe: ano, počet posledních vykouřených cigaret: 15 x 2 = 30, (od neděle do této doby: 4.4. 2011 8:49 hod vykouřeno: 0) Toto je první reportáž kterou píši na etapy, protože absťák nedovolí delší souvislé přemýšlení. Vzpomínám si ale, že se ten vejlet vydařil. V neděli jsem byl s Tomášem v Pekelnejch dolech a ani jedno cígo, zeptejte se Tomáše ! KONČÍM

Giovany