Nenazvana

Na sobotu hlásí pěkné počasí a Pavel VFR se chystá s vnučkou na výlet do Pekelnejch dolů. To nemůžeme nechat bez odezvy a tak svolávám mančaft a pojedem taky. Vše dopředu důkladně naplánuji, hodím na stránky itinerář cesty a čekám kdo se ozve. Nejdřív to vypadalo, že pojedeme s Božkou sami, protože Fichťa nevěděl jestli bude na benzin, Kuky prodal motku, Konis prý pojede jen když mu půjčím motorku, Mírokvět jede někam do Prahy na nějakou akci, Tridac a Maxi se MOŽNÁ objeví v pekelnejch a tak jedinej kdo by jel: Tomáš z Brodu, Lucka a Kary by se připojil v Liberci, když ho vezmeme s sebou. Pak se ozval na stránkách nějakej Bobeš ze Souše a tak ho teda taky vezmeme. Odjezd byl naplánován na 9.30. Já chtěl v 9 hod. a Božka v 10, takže se udělal kompromis. Už krátce po deváté přiletěl zmrzlej Tomáš z Brodu a že chce kafe na zahřátí. Za chvilku se objevila Lucka z Boleslavi a že chce taky kafe, proto přijela trochu dřív. Pak dorazil Bobeš a na zádech "baťůžek". Tak jsme se krátce seznámili, zjistili, že se jedná o hrázného z přehrady Souš s chotí. Pak se přiřítil Fichťa na Yukině s tím že má benzín jen do pekelnejch a zpět, ale nakonec se ukázalo, že má i na oběd. Poté kde se vzal, tu se vzal Skicák a nakonec dorazil i Mírokvět, že radši pojedou s náma. Protože jsem Konisovi slíbil půjčit Kawu, tak dorazil v autě s helmou na hlavě, že jede taky. Pak se ještě objevil Kuky a místo aby přijel na "fichtlu" a jel s námi, tak přijel autem, prý za námi zavře bránu, aby jsme nemuseli slézat z motorek. Tak nás nakonec bylo docela dost a po cestě máme nabrat v Liberci ještě Karyho a v pekelnejch bude možná ještě Maxi. S Tridacem se vůbec nepočítalo, protože ten by přeci přijel do Tanvaldu. Najednou volá VFR, že ještě nevyrazil, protože v Chomutově leje jako z konve a že asi teda nikam nejede. Přemlouvám ho ať neblbne, že všude svítí slunce, ať vyjede z Chomutova, protože prší jenom tam. Tak se nechal ukecat a že pojede, ale bez vnučky. Skoro na čas tedy vyrážíme do Liberce a tam nás čeká Kary. Krátký pokec a přes Krištofovo údolí valíme do pekelnejch. Najednou kolona zastaví. Koukám, že za zatáčkou stojí Lucka na druhé straně silnice a nic ? Tak u ní zastavím, postavím motorku na stojánek, jdu k ní, ptám se: to ti to nejede ? nebo co se stalo? a ona nic, jen tak kouká a nic neříká. Najednou rána a moje motka se válí po zemi. Někdo mi jí musel otočit z kopce dolů, vyhodit rychlost a stojánek se sklopil. Tohle by se mi v životě nemohlo stát. Protože se nikdo nepřiznal, zůstalo to na mě, že prý jsem si to udělal sám. Prasklo kousek plastu, urazil se blinkr a trošku se to nějak pohnulo, ale jinak dobrý. Božka mi přivázala blinkr celofánem, Konis řekl, že to je dobrý, že to spraví a tak není co řešit. Až později jsem se dozvěděl co Lucka vyváděla. To víte, motorkářka odkojená horskými alpskými velikány, průsmyky, Grossglockner vyjede po zadním kole a teď se měla ploužit s nějakou bandou ? Tak si to alespoň vylepšovala jízdou po krajnici v šotolině a trénovala smyky. Problém byl v tom, že se jí tam přimotal amatér Míra na BMW a ona se ho lekla, tak zastavila a musela to rozdejchat. Když se vše uklidnilo, pokračujeme dále a asi v 11.20 dorážíme na místo, kde už stepuje Maxi. Říkali jste, že tu budete v 11 ! a já už tady smrdím od půl jedenáctý. Najednou vidíme povědomou motorku a co myslíte: Tridac ! Dáváme kafe a palačinky, Tridac půl kila hranolků a když jsem ho požádal o jeden hranolek, tak to jste měli slyšet ty kecy. Za chvíli volá VFR. Budu tam asi za půl hodiny. Za 20min. volá znova. Protože v pekelnejch je blbej signál tak slyším každý pátý slovo: zabloudil... Velenic.... kam?.... Sloup... kde?... ko...chr..brk a pak se signál ztratil úplně. Asi ještě dvakrát se pokouším o spojení a pokaždé to dopadlo podobně: nav..ce je na ho...o asi ...du do...u. Tak nezbývá než vyrazit z pekelnejch a najít signál. Asi 2 km za dolama zastavujeme a volám znova. Tentokráte byl VFR nedostupný a tak spouštím několik pokusů až jeden vyšel, ale opět blbě. Slyším Cvikov ....du zpá...y a dost. Vysílám tedy Karyho ať jede na Cvikov Vfr naproti a přivede ho. Teď už čekáme na dva. Pak se ozve Kary, že je ve Cvikově a VFR nikde. Volám VFR, ale ten je nedostupnej. Posílám tedy Karyho ze Cvikova zpět do pekelnejch, protože se domnívám, že VFR je nedostupnej proto, že se nějak přeci jenom do pekelnejch dostal. Když se Kary po půl hodině vrátil, že ho nikde nanašel, rezignujeme.

Pověřuji tedy Maxiho ať zajistí jako místní znalec oběd. Zvedl telefon, někam zavolal, pak zavelel, nasedáme a někam jedeme. Před tím jsem ho ale upozornil, že bere na sebe plnou odpovědnost za spokojenost členů MKT se stravou. Jakékoliv výhrady, za nesprávný výběr a to dokonce i jídel, budou směrovány na jeho hlavu. Po cestě zase zvoní telefon. Určitě to bude VFR. Tak ho za jízdy zvednu a řvu: jedu na motorce, neslyším tě, zůstaň kde jsi a až zastavíme tak ti zavolám ! Za chvilku zastavujeme ve Skalici v restauraci "U Slunce" Volám VFR. Tentokráte se poprvé pořádně slyšíme. Předávám telefon Maximu, ať vysvětlí VFR kde jsme a jak se tam dostane. Dělám to strašně nerad, ale musím Maxiho pochválit za výběr restaurantu. Prostředí dobré, obsluha dobrá a jídlo dobré. Usedli jsme na zahrádce, objednali si pití a jídlo, krandáme a čekáme, jestli se konečně uvidíme s VFR. No konečně ho vidíme přijíždět. Když vstoupil do zahrádky, tak všichni povstaneme a tleskáme na přivítanou. Hosté v restauraci mysleli, že přijel přinejmenším president. Tak jsme si všechno vyříkali, pojedli a domluvili jsme co dál. Protože díky VFR který překazil náš plán cesty (který jsme sice žádný neměli, ale co kdyby?!?) vymýšlíme cestu na Mladou Boleslav, Sobotku a domů. Jak jsme vymysleli, tak jsme udělali. Maxi nás dovedl do Č. Lípy, tam jsme se rozloučili a mažeme na Boleslav. V Boleslavi zastavuji aby jsme se rozloučili s Luckou, která byla vlastně doma a VFR, který pomaže na druhou stranu. Neprozřetelně Lucka prohlásí: nechcete se stavit na kafe? Tak teda dobře. Jdeme se loučit s VFR a ten že ne ! Jdu taky na kafe řekl podrážděně, nemyslete si, že se mě tak lehce zbavíte ! celý den vás naháním a když můžu jako důchodce dostat kafe zadarmo, tak se mě chcete zbavit ! Nezbývá než vzít ho taky s sebou. Bylo vidět, že Lucka počítala že slušně odmítneme, ale my sprostě přijali pozvání. Tudíž nemohla nic dělat. Nasedla a rychle se pokoušela nám ujet, ale nedošlo jí, že vím kde bydlí. Začali jsme jí tedy po dálnici nahánět. Pak z ničeho nic sjela ve velké rychlosti z dálnice, všichni jsme to stihli dobrzdit a odbočit, jen Božka ve 160 zrovna předjížděla auto a už to nestihla. Zmizela z dohledu směr Praha. Lucce se nepodařilo ujet a celou hordu dotáhla domů. Ozvala se Božka z Prahy jak se dostane k Lucce, tak jí to popíšu, Lucce říkám ať jí taky udělá kafe, že za chvilku dorazí a taky jo. Hodnotíme zážitky, dopijeme kafe a protože už jsme nic nedostali, tak zas pojedem. Dal jsem si pár brambůrků do kapsy na cestu, VFR pozbíral na stole všechno vasabi, že prý vezme domů Maruš na ochutnání a protože už tam nic nezbylo tak razíme domů. Po cestě do Boleslavi se nám ztratil Kary a před Sobotkou zahnul domů i Tridac. Ostatní dali v Sobotce zmrzku a o půl sedmé už jsme byli všichni doma.

Hodnocení: Celkem nás tedy bylo 15 z toho 13 motorek. Počasí ideální. Najeto 210 km, Božka víc za dálnici. Konis tentokráte moc neprudil, protože bych mu sebral motorku a domů by šel pěšky, nebo by pro něl musela Monča vlakem. VFR s Luckou se postarali o akční program. Maxi, do doby než jsem mu poprvé v celé historii klubu, předal velení byl v pohodě. Od doby, kdy zajišťoval stravu a vedl celou kolonu poprvé jako vedoucí jezdec, mu stoupla sláva do hlavy. Určoval zasedací pořádek v restauraci, říkal kdo si co má dát k jídlu, když chtěl někdo něco říct, musel se přihlásit atd. Při vedení kolony určil kdo za kým pojede, zakázal předjíždění, sdělil nám sankce za porušení jeho příkazů a že nebude trpět ten bordel, jako když velím já. Božka sice prohlásila v restauraci, že je maximálně spokojená s jeho výběrem a že bude ve zprávě pochválen. Jenomže zprávu píšu já a víte, že jsem objektivní. Na Karyho tentokráte nic nemám až na to, že nenašel VFR a při tom to tam zná. Tomáš s Fichťou se chovali slušně. U Mirokvěty oceňuji kladný přístup k MKT (zrušili soukromou akci) Tridac překvapil svým příjezdem, Skicák svým odjezdem. A co naši noví kamarádi ? Myslím, že by to mohlo jít. Jsou taky starý, jsou od nás a zapadli by. Uvidí se časem a pokud si to po dnešku nerozmysleli tak je vezmem. Podotýkám, že Tridac je včas upozornil jestli jsou normální když chtějí jet s takovou bandou.
Takže závěrem bych to zhodnotil kladně.

Giovany