Nenazvana

Tak je to tady, Konis to zabalil a já se rozhodl, že se pokusím napodruhé prodat svoji skvělou Sůzu. Začíná sezona a je větší šance, že se prodá. Taky jo. v pondělí 14.3. mi někdo volá, že by se přijel podívat. Domluvili jsme se a v úterý přijeli dva bratři. Mladší kupoval a starší byl jako odborník na zhodnocení. Vyslech jsem jak je motor v čudu, řetězovka se bude muset vyměnit (měnil jsem ji na podzim) a další podobné věci. Moc jsem neoponoval a nechal bratry, ať se rozhodnou. Počítal jsem, že nekoupí, proto jsem taky dva dny před tím vyměnil olej a filtr, namazal řetěz drahým sprayem a připravil jsem si sůzu na sezonu. Chtěli se ještě projet, tak jsem jim to umožnil a bylo hotovo. Kupujou, takže šla za 30.000,- do světa. Dobře mi sloužila, nikde mě nenechala, objel jsem na ní půl evropy a tak mi to bylo i nostalgicky líto. Měl jsem tedy k dispozici 70.000,- a začal jsem na netu urychleně hledat. Když jsem viděl, že slušný Varani a V-Stromy jdou přes 100.000,- tak jsem se rozhodl pro dvanáctku Bandita. Našel jsem si dvě docela pěkný a zavolal jsem, že se přijedu v sobotu podívat a byl jsem rozhodnut, že určitě s jedním přijedu. Ještě jsem pak chvíli brouzdal na netu, ale nic lepšího jsem nenašel. Pak si k počítadlu sedla Božka a jen tak projížděla motorky. Čumím na zprávy a Božka povídá: pojď se na něco podívat. Votráveně vstanu z kanape a jdu se podívat. Pěknej V-Strom povídám, ale podívej se na cenu ! 90.000,- ! Tak mu napiš, že máš jen 85.000,- jestli prodá, povídá Božka. Ale já mám jen 70 ! Když ji nechá za 85 tak ti přidám. Říkám si: je to blbost, ale napíšu. Napsal jsem a druhej den byla odpověď, že s tím souhlasí, ale bez tankvaku. Tankvak mě nebere, mám dva a tak jsem se rozhodl. Domluvili jsme se tedy na sobotu s tím, že bandity jsem zatím nerušil, kdyby to nevyšlo. Vzali jsme se zeťákem auto s vlekem a vyrazili do Berouna podívat se na V-Strom. Nebyl zas až tak špičkovej, ale vzhledem k ceně si myslím, že se to vyplatilo. Při prvním ohledání, bylo jasné, že gumy budou za chvíli potřeba, samozřejmě olej a filtr, řetězovka se zdá dobrá, řetěz mazanej tím modrým sajrajtem, není odřená, žádné kosmetické vady a tak to jdu projet abych zjistil co na to motor. Je jasné, že krátká jízda nic neřeší, ale někdy i krátký projetí vám řekne, tak tohle ne. Nebyl to však tento případ. Najel jsem na dálnici a vyzkoušel i trochu ostřejší jízdu a motka nic nenamítala. Takže to vypadalo, že jdu do toho. Ještě jsme chvíli podebatili o motorce, něco mi o ní řekl a tak jsme to podepsali, zaplatili a bylo rozhodnuto. Protože bylo docela teplo 7 st. a svítilo slunce, tak houby na vlek, pojedu na ní domů, alespň ji otestuju trochu víc. Oblíkl jsem se a se zeťákem jsme se domluvili, že se setkáme v Praze u příbuznejch. Tak jsem vyrazil a do Prahy jsem si zvykal na můj nový traktor. Většina ví o co jde, když přesedláte ze 4 válce na dvoubuch. Všechno předčil komfort jízdy a pohodlí, což byl hlavní důvod proč jsem do toho šel. Místo po obchvatu jsem to vzal do centra Prahy abych zjistil co budou dělat častý rozjezdy a jízda v silnějším provozu. Motka nezklamala, ba naopak, nebylo co řešit. Honza nebyl doma a tak dáme jen kafe a razíme domů. Na dálnici jsem opět zkoušel předjíždění, což proti mojí bejvalý byl luxus a tak jsem spokojen dojel domů. Božka byla u holky, tak jedu za nima pochlubit se. Druhý zeťák (crosák) hodil test a poprvé schvaluje. Božka testuje jestli dosáhne na zem a jestli ji nechám svézt, ale pak si to rozmyslela.
Za chvíli telefon, kde jste? Přijel Konis s Mončou. Mám vyhlídnutou motorku v Letohradu, zajedem tam ? Tak se převlíknu beru auto s vlekem, naložím Konise s Mončou a někde ve 4 odpoledne razíme do Letohradu. Čuměl jsem jak péro z gauče. Objevil tam Horneta 900 a nějak mu to nedalo. Po 7 večer dorazíme na místo, motorka pěkná, udržovaná a za dobrej peníz 62 000,- schodil 2 000,- . Následovala zkušební jízda. Hoch se asi 4x ptal, jestli na tom Konis umí jezdit a i když jsme ho přesvědčovali, že na Simsonovi spad jenom 2x tak se mu moc nechtělo Konisovi motku půjčit. Nakonec teda souhlasil. Konis nased, dal za 1 pustil spojku, motorka poskočila a chcípla. Nastartoval a na podruhý se mu to povedlo. Klučina od této chvíle koukal směrem kam Konis odjížděl a zůstal tam stát a koukat, dokud se Konis nevrátil. I když jsme na něj s Mončou mluvili, nekomunikoval, zažil asi největší stres ve svým životě. Když viděl, že se Konis vrací celej i s motorkou, byl šťastnej. Šli pak vyřídit papíry a my s Mončou jsme připravili vlek a já šel pro motorku, abych k tomu vleku dojel. Nasednu, nastartuju, dám za 1 a motorka chcípla, nastartuju znova, dám za 1 a motorka chcípla. Monča stojí a čumí. Když mi motka chcípla napotřetí, tak Monča prohlásí: sklop si stojánek vole ! Já kterej ji učil jezdit jsem musel vyslechnout od svýho žáka tak ponižující verdikt - měla pravdu. Tohle se mi ale stane tak jednou, Monča povídal 2x za 10 let !!! Podařilo se naložili jsme a frčeli domů. Přijeli jsme kolem 11té vyložili, vyvěsili po Tanvaldě letáky, že s Konisem máme nový motky, v neděli bude předváděčka, kde jsou všichni obyvatelé Tanvaldu vítáni a šli na kutě.

Připravil jsem tedy v neděli motorku, dorazil Konis na Hornetu a začali se sjíždět diváci. Přijel dokonce i Honza z Prahy se podívat co jsme koupili za děla. Vyslechli jsme pochvaly, jen s Konisem jsme se hádali, kdo má lepší. On mlel něco o traktoru, já zas o fichtlu a tak jsme to po pár fotkách zabalili a šli se ohřát na kafe. Všechno nám sežrali a vypili a když zjistili, že už nic není odebrali se všichni domů.

Tak takhle to tedy bylo

Giovany